Silueta klíštěte
Úvod

Není klíště jako klíště

Klíšťata taxonomicky patří do řádu klíšťatovci (Ixodida), třídy pavoukovci (Arachnida), kmene členovci (Arthropoda). Taxonomicky jsou tedy nejblíže příbuzná různým roztočům, vzdáleněji pak pavoukům a nejvzdáleněji hmyzu. V rámci řádu rozlišujeme tři čeledi: Ixodidae (klíšťatovití), Argasidae (klíštákovití) a Nuttalliellidae (malá skupina bez českého jména vyskytující se v jižní Africe). V rámci těchto tří čeledí taxonomové rozlišují 18 rodů zahrnujících okolo 900 druhů, z nichž se na území ČR vyskytuje jen okolo patnácti. Klíšťata se živí výhradně krví suchozemských obratlovců. Pro dokončení každého stádia vývoje (larva, nymfa a dospělec) se potřebují jednou plně nasát. Zatímco některé druhy klíšťat stráví celý život na stejném hostiteli, jiné po nasátí odpadnou a pro další sání hledají nového hostitele. Střídání hostitelů je klíčovým prvkem v přenosu infekcí. Různé druhy klíšťat přenášejí různé patogeny a identifikace klíštěte je nezbytná k určení rizika spojeného s přenosem té které infekční nemoci.

Klíště obecné
Ixodes ricinus

I. Klíště obecné

Klíště obecné (Ixodes ricinus) je nejrozšířenější klíště v ČR. Běžně se vyskytuje spíše v niže položených lokalitách s dostatečnou vlhkostí jako jsou listnaté lesy, okraje jehličnatých lesů, nesekané louky, meze a remízky, ale lze je nalézt i na horských loukách v nadmořské výšce až 1300m.n.m., v městských parcích atd.

Číst více
Piják lužní
Dermacentor reticulatus

II. Piják lužní

Piják lužní (Dermacentor reticulatus) je naše největší a nejnápadnější klíště. Až donedávna se vyskytoval jen na extrémním jihovýchodě Moravy, v posledních několika letech jsme však svědky šíření i do zbytku republiky. Piják lužní je v Evropě přenašečem závažného onemocnění psů - psí babeziózy. Výskyt babeziózy logicky kopíruje rozšíření jejího přenašeče a znalost o výskytu pijáka je tak na regionální úrovni klíčová jak pro majitele psů, tak pro veterinární lékaře.

Číst více
Obrázek připravujeme

III. Klíště ježčí

Klíště ježčí (Ixodes hexagonus) se vyskytuje od západní Evropy až po ruský dálný východ a je celkem běžné i v České republice. Lidé s ním přijdou ale do kontaktu jen zřídka. Jak už naznačuje název, jeho nejčastějším hostitelem jsou právě ježci. Klíště ježčí může přenášet spirochéty Lymské boreliózy a potencionálně i další patogeny.

Číst více
Obrázek připravujeme

IV. Klíšť lužní

Klíšť lužní (Haemaphysalis concinna) je v České republice poměrně vzácné klíště, které se vyskytuje především na nejjižnější části Moravy. Velikostí se sice podobá klíštěti obecnému (Ixodes ricinus), liší se ale od něj mnoha znaky, jako je například přítomnost poměrně výrazné kresby, krátký hypostom (ústrojí na hlavové části, které umožnuje penetraci klíštěte do pokožky hostitele a sání krve) a jiné.

Číst více
Obrázek připravujeme

V. Klíšťák holubí

Klíšťák holubí (Argas reflexus) je na rozdíl od všech dříve popisovaných klíšťat zástupcem čeledi klíšťákovitých (Agrasidae). Tato skupina bývá někdy označována jako měkká klíšťata (z anglického „soft ticks). Důvodem je, že jim chybí štítek (scutum), který kryje a zpevňuje část těla u pravých klíšťat, a celé jejich tělo j kryto pouze kožovitým igumentem. I když jsou hlavním hostitelem klíšťáka holubího ptáci, stává se, že saje i na lidech.

Číst více
Obrázek připravujeme

VI. Klíště trojúhlé

Klíště trojúhlé (Ixodes trianguliceps) je typickým parazitem malých savců, jako jsou hlodavci a hmyzožravci, příležitostně saje ale i lidech a koních. Vyskytuje se téměř v celé Evropě a to až do nadmořské výšky 2400 m.n.m. Klíště trojúhlé může přenášet virus klíšťové encefalitidy i tularémii způsobující bakterii Francisella tularensis.

Číst více