Klíště obecné

A. Klíšťata v Česku

Klíšťata taxonomicky patří do řádu klíšťatovci (Ixodida), třídy pavoukovci (Arachnida), kmene členovci (Arthropoda). Taxonomicky jsou tedy nejblíže příbuzná různým roztočům, vzdáleněji pak pavoukům a nejvzdáleněji hmyzu. V rámci řádu rozlišujeme tři čeledi: Ixodidae (klíšťatovití), Argasidae (klíštákovití) a Nuttalliellidae (malá skupina bez českého jména vyskytující se v jižní Africe). V rámci těchto tří čeledí taxonomové rozlišují 18 rodů zahrnujících okolo 900 druhů, z nichž se na území ČR vyskytuje jen okolo patnácti.

Zjistit více

A. Klíšťata v Česku

Klíšťata taxonomicky patří do řádu klíšťatovci (Ixodida), třídy pavoukovci (Arachnida), kmene členovci (Arthropoda). Taxonomicky jsou tedy nejblíže příbuzná různým roztočům, vzdáleněji pak pavoukům a nejvzdáleněji hmyzu. V rámci řádu rozlišujeme tři čeledi: Ixodidae (klíšťatovití), Argasidae (klíštákovití) a Nuttalliellidae (malá skupina bez českého jména vyskytující se v jižní Africe). V rámci těchto tří čeledí taxonomové rozlišují 18 rodů zahrnujících okolo 900 druhů, z nichž se na území ČR vyskytuje jen okolo patnácti.

Zjistit více

D. Zapojte se

Díky poloze a členitému reliéfu je česká příroda tvořená škálou ekosystémů. Mapovat výskyt jakýchkoli organizmů na území bezmála 80 tisíc čtverečních kilometrů není nijak snadné. V České republice však žije okolo 10 miliónů lidí. To jsou milióny zvídavých párů očí, které mohou pomoci mapovat výskyt neobvyklých druhů klíšťat. Připravujeme tři kampaně závisející na zapojení laické i odborné veřejnosti. Bez vás by to nešlo. Letos vrcholí kampaň „Najdi pijáka“, pro příští rok se navíc chystáme, spolu s majiteli koní a veterináři, mapovat výskyt doposud exotických klíšťat.

Zjistit více

B. Nemoci a infekce

Díky komplikovanému vývoji jsou klíšťata zodpovědná za koloběh patogenů mezi zvířaty a za přenos ze zvířecích rezervoárů na člověka. Díky tomu je boj s těmito infekcemi velmi obtížný. Riziko přenášených infekcí roste s nárůstem pobytu člověka v přírodě a souvisí tak se životním stylem. V podmínkách střední Evropy patří minimálně dvě klíšťaty přenášené infekce k rozšířeným a nebezpečným onemocněním, o řadě dalších nemáme dostatek informací. Klíšťaty přenášené infekce se nevyhýbají ani domácím zvířatům, příkladem mohou být babeziózy kopytníků, nebo borelióza, anaplazmóza a babezióza psů.

Zjistit více

C. Náš výzkum

Jsme tým biologů, infektologů a veterinárních lékařů na čtyřech institucích a klíšťata nás baví. Studujeme koloběh infekčních agens v ekosystémech a cesty jejich přenosu na člověka, pracujeme na vývoji a aplikaci progresivních metod diagnostiky infekcí, zkoumáme genetickou rozmanitost přenášených patogenů a studujeme ekologii, biologii a taxonomii klíšťat coby jejich vektorů. Klíšťaty přenášené infekce vždy kolují v konkrétních ekosystémech a mají vždy geografický kontext. Věříme, že pochopení zákonitostí koloběhu těchto patogenů v naší přírodě má klíčovou úlohu v prevenci onemocnění u zvířat i člověka.

Zjistit více

D. Zapojte se

Díky poloze a členitému reliéfu je česká příroda tvořená škálou ekosystémů. Mapovat výskyt jakýchkoli organizmů na území bezmála 80 tisíc čtverečních kilometrů není nijak snadné. V České republice však žije okolo 10 miliónů lidí. To jsou milióny zvídavých párů očí, které mohou pomoci mapovat výskyt neobvyklých druhů klíšťat. Připravujeme tři kampaně závisející na zapojení laické i odborné veřejnosti. Bez vás by to nešlo. Letos vrcholí kampaň „Najdi pijáka“, pro příští rok se navíc chystáme, spolu s majiteli koní a veterináři, mapovat výskyt doposud exotických klíšťat.

Zjistit více

Interaktivní mapy

Dermacentor reticulatus a Babesia canis
Borrelia a Anaplasma spp.
Anaplasma spp.

Jsme

Jsme Biologické centrum akademie věd ČR

Biologické centrum Akademie věd ČR je se svými pěti výzkumnými ústavy největší vědeckou institucí v jižních Čechách. Parazitologický ústav ČSAV oficiálně byl zřízen v roce 1962 v Praze, v roce 1985 přesídlil do Českých Budějovic. K původním laboratořím a dvěma výzkumným ústavům s nejdelší tradicí, Entomologickému a Parazitologickému, se následně přidaly další tři ústavy zabývající se biologickými a ekologickými disciplínami. Tak mohla v roce 2006 vzniknout moderní a silná vědecká instituce, Biologické centrum, s téměř 600 zaměstnanci, patřící mezi největší vědecké instituce ekologicky orientovaného výzkumu v Evropě. Posláním Parazitologickeho ústavu je získávat, prohlubovat a šířit znalosti v oblasti parazitologie, biologie a ekologie parazitických organismů. Získané výsledky jsou využívány při prevenci a léčbě nemocí lidí i zvířat, a také v zemědělství.


Jsme

Jsme Veterinární a farmaceutická univerzita v Brně

Veterinární a farmaceutická univerzita Brno byla zřízena v roce 1918 jako Vysoká škola zvěrolékařská v Brně. Z počátku se univerzita vyvíjela jako monofakultní vysoká škola zaměřená na veterinární lékařství (zvěrolékařství). V roce 1990 vznikly na vysoké škole dvě fakulty - Fakulta všeobecného veterinárního lékařství (dnešní Fakulta veterinárního lékařství) a Fakulta veterinární hygieny a ekologie. V roce 1991 pak vznikla Fakulta farmaceutická. Od roku 1994 se vysoká škola nazývá Veterinární a farmaceutická univerzita Brno. Středoevropský technologický institut VETUNI Brno (CEITEC VETUNI) je samostatným vysokoškolským ústavem, který vznikl jako součást vědeckého centra excelence CEITEC - Středoevropského technologického institutu v roce 2011. Díky němu mají výzkumné týmy univerzity přístup k nejvyšším standardům výzkumné infrastruktury.


Jsme

Jsme Česká zemědělská univerzita v Praze

Česká zemědělská univerzita (ČZU, dříve Česká vysoká škola zemědělská) byla založena v Praze roku 1956, kdy se odštěpila od Českého vysokého učení technického, kde se zemědělské vědy učili už za Rakousko-Uherska. Posláním ČZU je školit odborníky ve všech oblastech zemědělství a péče o krajinu a o životní prostředí. Fakulta tropického zemědělství (FTZ), nejmladší z pěti fakult ČZU, založená roku 2013, se zabývá především zemědělstvím v rozvojových a tropických oblastech. Klíšťata a jimi přenášené choroby jsou jedním z nejdůležitějších veterinárních problémů, kterým musí zemědělství v tropických oblastech čelit. Proto se na FTZ ČZU zabýváme logicky i touto problematikou. Zajímá nás nejen vliv klíšťat a jimi přenášených patogenů na zemědělská zvířata, ale i na divoká volně žijící zvířata a potažmo také na člověka.


Jsme

Jsme Výzkumný ústav veterinárního lékařství

Výzkumný ústav veterinárního lékařství (VÚVeL) byl zřízen v roce 1955 rozhodnutím ministra zemědělství v rámci Československé akademie zemědělských věd. V lednu 2007 se VÚVeL transformoval ve veřejnou výzkumnou instituci, jejímž zřizovatelem je Ministerstvo zemědělství. VÚVeL je jeden z mála výzkumných ústavů v Evropě, jenž může díky své personální, metodické a přístrojové úrovni provádět nejnáročnější studie v základního a aplikovaného výzkumu v oboru veterinárního lékařství. Výzkum je cílen především na hospodářská zvířata s důrazem na kontrolu zdraví. Výzkumné týmy se věnují především tématům z mikrobiologie, imunologie, genetiky, toxikologie a farmakologie. V rámci oddělení Virologie je řešena i epidemiologie a patogeneze významných virových zoonóz, především klíšťové encefalitidy a dalších nebezpečných nákaz zvířat a člověka.

Tým Klíšťata a infekce