Základní charakteristika

Klíště trojúhlé (Ixodes trianguliceps) je typickým parazitem malých savců, jako jsou hlodavci a hmyzožravci, příležitostně saje ale i lidech a koních. Vyskytuje se téměř v celé Evropě a to až do nadmořské výšky 2400 m.n.m. Klíště trojúhlé může přenášet virus klíšťové encefalitidy i tularémii způsobující bakterii Francisella tularensis.

Biologie a hostitelé

Klíště trojúhlé je takzvaným nidikolním druhem klíštěte. Znamená to, že na své hostitele nečíhá ve volném terénu, ale v jejich hnízdech a norách. Jen larvy jsou exofilní a skrývají se v opadaných listech a suché trávě. Klíště trojúhlé se typicky vyskytuje v lesních biotopech a vyžaduje poměrně vysokou vlhkost. Jeho areál rozšíření pokrývá téměř celou Palearktickou oblast (Evropu a severní polovinu Asie). Jeho typičtí hostitelé jsou malý savci jako například různé druhy hlodavců, zajícovců, hmyzožravců a malých šelem. Příležitostně ale saje i na větších živočiších jako jsou lidé nebo koně.

Typické znaky

Klíště trojúhlé se podobá klíštěti obecnému (Ixodes ricinus). Samice měří okolo 4mm, samci jsou zhruba poloviční, nenasáté nymfy měří do 1mm a larvy jsou ještě menší. Oproti klíštěti obecnému je klíště ježčí většinou výrazně světlejší. Nejvýraznější rozdíl je pak vidět na ústním ústrojí. To je u klíštěte obecného poměrně úzké a protáhlé. Makadla klíštěte trojúhlého se naopak kolem chobůtku svírají v poměrně širokém trojúhelníku, podle kterého dostalo své jméno.

Přenášené patogeny

Klíště ježčí může přenášet viry klíšťové encefalitidy a vrtivky ovcí, tularémii způsobující bakterii Francisella tularensis, spirochéty Lymské boreliózy, bakterie Anaplasma phagocytophilum a Coxiella burneti stejně jako protozoálního prvoka Babesia microti způsobujícího lidskou babesiózu.