Klíště obecné

A. Klíšťata v Česku

Klíšťata taxonomicky patří do řádu klíšťatovci (Ixodida), třídy pavoukovci (Arachnida), kmene členovci (Arthropoda). Taxonomicky jsou tedy nejblíže příbuzná různým roztočům, vzdáleněji pak pavoukům a nejvzdáleněji hmyzu. V rámci řádu rozlišujeme tři čeledi: Ixodidae (klíšťatovití), Argasidae (klíštákovití) a Nuttalliellidae (malá skupina bez českého jména vyskytující se v jižní Africe). V rámci těchto tří čeledí taxonomové rozlišují 18 rodů zahrnujících okolo 900 druhů, z nichž se na území ČR vyskytuje jen okolo patnácti.

Zjistit více

A. Klíšťata v Česku

Klíšťata taxonomicky patří do řádu klíšťatovci (Ixodida), třídy pavoukovci (Arachnida), kmene členovci (Arthropoda). Taxonomicky jsou tedy nejblíže příbuzná různým roztočům, vzdáleněji pak pavoukům a nejvzdáleněji hmyzu. V rámci řádu rozlišujeme tři čeledi: Ixodidae (klíšťatovití), Argasidae (klíštákovití) a Nuttalliellidae (malá skupina bez českého jména vyskytující se v jižní Africe). V rámci těchto tří čeledí taxonomové rozlišují 18 rodů zahrnujících okolo 900 druhů, z nichž se na území ČR vyskytuje jen okolo patnácti.

Zjistit více

D. Zapojte se

Díky poloze a členitému reliéfu je česká příroda tvořená škálou ekosystémů. Mapovat výskyt jakýchkoli organizmů na území bezmála 80 tisíc čtverečních kilometrů není nijak snadné. V České republice však žije okolo 10 miliónů lidí. To jsou milióny zvídavých párů očí, které mohou pomoci mapovat výskyt neobvyklých druhů klíšťat. Připravujeme tři kampaně závisející na zapojení laické i odborné veřejnosti. Bez vás by to nešlo. Letos vrcholí kampaň „Najdi pijáka“, pro příští rok se navíc chystáme, spolu s majiteli koní a veterináři, mapovat výskyt doposud exotických klíšťat.

Zjistit více

B. Nemoci a infekce

Díky komplikovanému vývoji jsou klíšťata zodpovědná za koloběh patogenů mezi zvířaty a za přenos ze zvířecích rezervoárů na člověka. Díky tomu je boj s těmito infekcemi velmi obtížný. Riziko přenášených infekcí roste s nárůstem pobytu člověka v přírodě a souvisí tak se životním stylem. V podmínkách střední Evropy patří minimálně dvě klíšťaty přenášené infekce k rozšířeným a nebezpečným onemocněním, o řadě dalších nemáme dostatek informací. Klíšťaty přenášené infekce se nevyhýbají ani domácím zvířatům, příkladem mohou být babeziózy kopytníků, nebo borelióza, anaplazmóza a babezióza psů.

Zjistit více

C. Náš výzkum

Jsme tým biologů, infektologů a veterinárních lékařů na čtyřech institucích a klíšťata nás baví. Studujeme koloběh infekčních agens v ekosystémech a cesty jejich přenosu na člověka, pracujeme na vývoji a aplikaci progresivních metod diagnostiky infekcí, zkoumáme genetickou rozmanitost přenášených patogenů a studujeme ekologii, biologii a taxonomii klíšťat coby jejich vektorů. Klíšťaty přenášené infekce vždy kolují v konkrétních ekosystémech a mají vždy geografický kontext. Věříme, že pochopení zákonitostí koloběhu těchto patogenů v naší přírodě má klíčovou úlohu v prevenci onemocnění u zvířat i člověka.

Zjistit více

D. Zapojte se

Díky poloze a členitému reliéfu je česká příroda tvořená škálou ekosystémů. Mapovat výskyt jakýchkoli organizmů na území bezmála 80 tisíc čtverečních kilometrů není nijak snadné. V České republice však žije okolo 10 miliónů lidí. To jsou milióny zvídavých párů očí, které mohou pomoci mapovat výskyt neobvyklých druhů klíšťat. Připravujeme tři kampaně závisející na zapojení laické i odborné veřejnosti. Bez vás by to nešlo. Letos vrcholí kampaň „Najdi pijáka“, pro příští rok se navíc chystáme, spolu s majiteli koní a veterináři, mapovat výskyt doposud exotických klíšťat.

Zjistit více

Interaktivní mapy

Procházet mapy

Jsme

Jsme Biologické centrum akademie věd ČR

Biologické centrum Akademie věd ČR je se svými pěti výzkumnými ústavy největší vědeckou institucí v jižních Čechách. Parazitologický ústav ČSAV oficiálně byl zřízen v roce 1962 v Praze, v roce 1985 přesídlil do Českých Budějovic. K původním laboratořím a dvěma výzkumným ústavům s nejdelší tradicí, Entomologickému a Parazitologickému, se následně přidaly další tři ústavy zabývající se biologickými a ekologickými disciplínami. Tak mohla v roce 2006 vzniknout moderní a silná vědecká instituce, Biologické centrum, s téměř 600 zaměstnanci, patřící mezi největší vědecké instituce ekologicky orientovaného výzkumu v Evropě. Posláním Parazitologickeho ústavu je získávat, prohlubovat a šířit znalosti v oblasti parazitologie, biologie a ekologie parazitických organismů. Získané výsledky jsou využívány při prevenci a léčbě nemocí lidí i zvířat, a také v zemědělství.


Jsme

Jsme Veterinární a farmaceutická univerzita v Brně

Veterinární a farmaceutická univerzita Brno byla zřízena v roce 1918 jako Vysoká škola zvěrolékařská v Brně. Z počátku se univerzita vyvíjela jako monofakultní vysoká škola zaměřená na veterinární lékařství (zvěrolékařství). V roce 1990 vznikly na vysoké škole dvě fakulty - Fakulta všeobecného veterinárního lékařství (dnešní Fakulta veterinárního lékařství) a Fakulta veterinární hygieny a ekologie. V roce 1991 pak vznikla Fakulta farmaceutická. Od roku 1994 se vysoká škola nazývá Veterinární a farmaceutická univerzita Brno. Středoevropský technologický institut VETUNI Brno (CEITEC VETUNI) je samostatným vysokoškolským ústavem, který vznikl jako součást vědeckého centra excelence CEITEC - Středoevropského technologického institutu v roce 2011. Díky němu mají výzkumné týmy univerzity přístup k nejvyšším standardům výzkumné infrastruktury.


Jsme

Jsme Česká zemědělská univerzita v Praze

Česká zemědělská univerzita (ČZU, dříve Česká vysoká škola zemědělská) byla založena v Praze roku 1956, kdy se odštěpila od Českého vysokého učení technického, kde se zemědělské vědy učili už za Rakousko-Uherska. Posláním ČZU je školit odborníky ve všech oblastech zemědělství a péče o krajinu a o životní prostředí. Fakulta tropického zemědělství (FTZ), nejmladší z pěti fakult ČZU, založená roku 2013, se zabývá především zemědělstvím v rozvojových a tropických oblastech. Klíšťata a jimi přenášené choroby jsou jedním z nejdůležitějších veterinárních problémů, kterým musí zemědělství v tropických oblastech čelit. Proto se na FTZ ČZU zabýváme logicky i touto problematikou. Zajímá nás nejen vliv klíšťat a jimi přenášených patogenů na zemědělská zvířata, ale i na divoká volně žijící zvířata a potažmo také na člověka.


Jsme

Jsme Výzkumný ústav veterinárního lékařství

Výzkumný ústav veterinárního lékařství (VÚVeL) byl zřízen v roce 1955 rozhodnutím ministra zemědělství v rámci Československé akademie zemědělských věd. V lednu 2007 se VÚVeL transformoval ve veřejnou výzkumnou instituci, jejímž zřizovatelem je Ministerstvo zemědělství. VÚVeL je jeden z mála výzkumných ústavů v Evropě, jenž může díky své personální, metodické a přístrojové úrovni provádět nejnáročnější studie v základního a aplikovaného výzkumu v oboru veterinárního lékařství. Výzkum je cílen především na hospodářská zvířata s důrazem na kontrolu zdraví. Výzkumné týmy se věnují především tématům z mikrobiologie, imunologie, genetiky, toxikologie a farmakologie. V rámci oddělení Virologie je řešena i epidemiologie a patogeneze významných virových zoonóz, především klíšťové encefalitidy a dalších nebezpečných nákaz zvířat a člověka.

Tým Klíšťata a infekce