VIRUS KLÍŠŤOVÉ ENCEFALITIDY

RNDr. Jiří Salát, Ph.D.

Říjen 2020

Klíšťová encefalitida (KE) je z hlediska Evropy jedním z nejzávažnějších infekčních onemocnění lidí postihující centrální nervový systém. V ČR je každoročně zaznamenáváno přibližně 600 případů. Původce onemocnění, virus KE (VKE), je řazen mezi arboviry, tedy mezi viry, které jsou přenášeny krevsajícími členovci. K přenosu viru na člověka dochází nejčastěji během infestace (přichycení a sání krve) infikovaným klíštětem, méně častým způsobem přenosu je alimentární cesta po pozření mléka obsahujícího VKE. Hlavním přenašečem klíšťové encefalitidy v rámci České republiky je klíště obecné (Ixodes ricinus), výskyt KE je proto úzce svázán s rozšířením tohoto parazita a obdobím jeho aktivity během roku. Zásadní úlohu v udržení infekce v ohnisku (oblasti výskytu VKE) sehrávají spolu s přenašečem drobní hlodavci a hmyzožravci, na kterých dochází k nákaze dalších klíšťat během virémie či při společném sání s již infikovanými parazity. Člověk se může stát náhodným hostitelem všech stádií klíštěte a být tak infikován VKE (Obr. 1). Vedle typických obratlovčích hostitelů VKE, jako jsou hlodavci a hmyzožravci, mohou být virem infikována také domestikovaná zvířata. U přežvýkavců má KE obvykle podobu bezpříznakové infekce a nepředstavuje tak zdravotní problém pro samotného nakaženého hostitele. Riziko nákazy však ohrožuje člověka konzumujícího mléko nebo mléčné produkty obsahující VKE. Alimentární cesta nákazy KE je druhým nejčastějším způsobem infekce člověka. Škála projevů KE u člověka je široká, onemocnění může proběhnout bez příznaků, mohou se objevit příznaky virové infekce podobající se chřipkovému onemocnění nebo se onemocnění může manifestovat meningitidou nebo meningoencefalitidou, nejzávažnější forma KE se pak projevuje jako encefalomyelitida (zánět mozku a míchy). Závažné formy onemocnění mohou v některých případech končit s trvalými následky nebo i fatálně.

Obr. 1.: Cirkulace viru klíšťové encefalitidy. Přenos viru mezi přenašečem a obratlovci v rámci vývojového cyklu klíštěte obecného (červené šipky). U klíšťat se virus přenáší i vertikálně (modré šipky): z matky na vajíčka – transovariálně a z nižšího vývojového stádia na vyšší – transstadiálně. Člověk může být virem nakažen při infestaci klíštětem (černé šipky) nebo alimentární cestou po požití virem kontaminovaného mléka přežvýkavců (bílá šipka).